Kde se bere stres?

Pouze tři systémy chrání tělo před stresem:

- nadledvinky

- mezimozek (mesencephalon)

- diencephalon (část mozku, který produkuje transmittery)

Velkou příčinou poruch těchto systémů věda nachází v silné stresové zátěži matky v době těhotenství. Při chronickém stresu se uvolňují toxiny, které přechází do plodu a způsobují tak potíže hlavně v dospělosti. 

Nadledvinky produkují hormon kortizon (tlumí záněty, mění funkci nervového systému. V medicíně jeho využití je velké, přidává se do kožních mastí, očních kapek, atd. Při chronických onemocněních klesá produkce kortizonu v nadledvinkách a přináší sníženou toleranci vůči stresu. A stres zase zvyšuje nároky na produkci kortizonu a pak se ho neodstává. Sportovci ho využívají jako doping. Podávání kortizonu přináší dočasnou úlevu, ale má své důsledky, odbourává vápník z kostí, je příčinou pro vznik šedého zákalu, vysokého krevního tlaku, zadržování vody v těle atd. 

V mezimozku vzniká hormon endorfin (struktura blízká morfinu). Endorfiny zajistí dobrou náladu. Ti, kteří ho produkují nadbytek, milují extrémní zážitky, ti, kterým se ho nedostává, mají strach ze všeho, bojí se jít do práce, nakoupit, všechno kolem je pro ně stresující. Velká většina lidí má však průměrnou tvorbu. Narušení produkce endorfinů nastává v problematickém těhotenství. Přibývá tak dětí poruchami chování a poruchami nervového systému, v dospělosti pak přibývá narkomanů. 

V diencephalonu vznikají neurotransmittery (látky přenášející vzruchy mezi nerovvými buňkami), nejznámějíš je asi serotonin. Věda ho zkoumá z hlediska deprese. Jeho nedostatčná produkce znamená, že člověk je ohrožený depresí a smutkem (střídání nálad, citová lability, přecitlivělost na cokoliv). Většina pak sáhne po antidepresivech. Čaj z libečku ale bude určitě lepší. Funkci diencephalonu posiluje i sója.