Milí rodiče,

přinášíme vám stručné shrnutí konference o dětech s ADHD syndromem. Pokud vás tato tématika zaujala a chtěli byste více informací, v PONNY školce máme pro vás připraveny další materiály.

                                                                                                                                                                 PONNY tým

Přednášející:

Doc. MUDr. Radomír Šlapal, CSc (dětský neurolog)
Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D. (psycholožka)
PhD. Jaroslav Šturma (klinický psycholog, ředitel DC Paprsek)
Jana Baptie (terapeutka HANDLE)

ADHD – nejčastější diagnóza v praxi dětského neurologa

ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorder (porucha pozornosti s hyperaktivitou
ADD – Attention Deficit Disorder (porucha pozornosti)

Stačí, aby dítě bylo nepozorné a hyperaktivní a již splňuje ADHD syndrom. Neexistuje dítě pouze s ADHD, vždy je přítomna další komorbidita (úzkost, epilepsie, bolesti hlavy, deprese,…)

ADHD patří do skupiny LMD (Lehká mozková dysfunkce). Převažuje u chlapců, ti se jeví jako uličníci, pokud je ADHD syndrom u dívek, potom tyto jsou spíše tiché, uzavřené.

Příznaky ADHD

Stačí, aby dítě splňovalo dva příznaky a již má ADHD syndrom:

Nepozornost
dítě je zahleděné, nic si nepamatuje, musíme mu neustále všechno opakovat
Hyperaktivita
akční děti, neklidné, k neutahání, řeč rychlá, zadrhává, pusu nezavře, mluví ze spaní, padá z postele, skřípe zuby
Labilita
nestabilní chování, změny nálad a emocí
Maladaptabilita
nikomu a ničemu se nechtějí přizpůsobit, rády říkají na všechno „ne“

Jednou z příčin nárůstu ADHD u dětí je úspěšnost fototerapie. Fototerapie vymítila poškození mozku novorozeneckou žloutenkou, která byla jednou z příčin vzniku LMD. Nyní tedy nevzniká LMD, ale pouze ADHD.

Pokud se ADHD neřeší, provází dítě až do dospělosti. Co se stane, když se problém neřeší? A dospělý s ADHD vychovává dítě s ADHD?

Diagnostika ADHD

ADHD se dá diagnostikovat již v kojeneckém věku. Dítě je neklidné, vyvíjí se s předstihem, chodí kolem 10. měsíce, přeskakuje jednotlivé vývojové fáze, neleze po čtyřech. Jako batolata jsou ADHD děti vzteklouni, netrpělivé. Mezi 3. a 6. rokem se děti jeví jako nevychovanci, nespolupracují, jsou konfliktní, koušou, mají minimální potřebu spánku, nechtějí spát v mš po obědě, rodiče jsou donuceni vyzvedávat je po obědě. Mezi 6. a 11. rokem jsou to tzv. třídní šašci, poznámkáři, začínají se projevovat poruchy učení. Mezi 11. a 15. Rokem potom začíná superpuberta, děti mají sklony k zakázanému, jsou impulzivní, agresivní, nerespektují běžná pravidla.

Počátky problému ADHD jsou již v prenatálním období.

V těhotenství je velkým problém těhotenská toxikóza. Problém ale je také, když žena moc přibere, málo přibere, nadměrně zvrací. Děti se rodí s nízkou porodní váhou (2300 g je již problém). Velmi často jsou špatně spočítané porodní termíny, děti se rodí předčasně, aniž by o tom žena měla ponětí.

Vyšetření dětí

Nejdůležitější vyšetření u ADHD dětí je EEG, musí se však provádět několikrát po sobě. Jedno nebo dvě vyšetření nemohou nic prokázat. Pokud se začnou podávat farmaka, dítě na nich bude závislé po zbytek života. Farmaka pouze vyjímečně a jen v nejtěžších případech, po pečlivém zvážení neurologa.

POZOR! ADHD není psychiatrická problém, dítě nepatří do rukou psychiatra a už vůbec nesmí brát léky na snížení aktivity (antidepresiva apod.), tyto léky působí u dětí paradoxně, většinou právě naopak. Je zapotřebí komplexí terapii. Je nutné se podrobně zaměřit na vzdělávací aktivity, především v mateřské škole, na základní škole potom na kroužky a další zájmy.

POHLED SAMOTNÉHO DÍTĚTE

Dítě se cítí osamoceně, těžce nese pocit nespravedlnosti a křivdy. Má větší osobní zónu (někdy až 1,5m). Pokud se někdo přiblíží blíže, bere to jako napadení a má tendenci se bránit. Při problémech a záchvatech by se dospělý neměl snažit něco vysvětlovat. V afektu dítě nevnímá, není schopno věci vyhodnotit. Dospělý musí jasně říct, co on cítí jako špatnou věc a naučit postupně dítě, aby samo umělo vyjádřit, že se mu něco nelíbí, že ho někdo naštval, že mu někdo ublížil. Je důležité, aby dítě umělo slovně vyjádřit problém s použitím 1. osoby (Mně se nelíbí, Já nemám rád…) Stejně tak dospělý by se měl naučit používat věty s 1. osobou (Nelíbí se mi, když kopeš do stolu) namísto obecného soudu: Ty už zase zlobíš.

ADHD děti mají nerovnoměrný emoční a sociální vývoj. Dítě se v afektivní záchvatu chová jako dvouleté dítě a musíme tedy k němu jako ke dvouletému přistupovat. Dítě v afektu nevnímá. Ničeho nedosáhneme vyptáváním, otázky ho dráždí, způsobují úzkost. Snahou rodiče by mělo naučit dítě, aby umělo svoje pocity a naštvání vyjádřit slovy v 1. osobě.

ADHD není nevychovanost. Tresty a sankce problém neřeší. Je třeba umět posilovat, to co se dítě potřebuje naučit.

Špatně: „Nepůjdeš ven, protože jsi zlobil.“

Dobře: „ Když to zvládneš, můžeš jít ven.“

Dítě s ADHD neustále ze všech stran slyší, jak je špatné. Uzavře se, nekomunikuje. Vnímá svět jinak a jeho postoj je většinou obranný. Často má negativistické chování vůči všemu. Je třeba mu dát čas. Empatie k dítěti a být mu průvodcem je jediná možná cesta. Dítě si potřebuje hrát a smát se. Dospělý sám nesmí být agresivní a impulzivní, musí umět vymezit dítěti hranice, ale s láskou a trpělivostí.

Dítě potřebuje stimulující podněty. Pokud se mu jich nedostává, může vzniknout hyperaktivita. U počítače a televize dostává dítě velmi mnoho podnětů, ale bez průvodce je nedokáže zpracovat. Následně může také vzniknout neklid a hyperaktivita. Také u dětí, na které jsou kladena nepřiměřená očekávání rodičů, vzniká porucha správného vývoje, vzniká neurotický neklid, který velmi často přetrvává až do dospělosti a je problémem v zaměstnání a vztazích.

VZKAZ PRO PEDAGOGY od Doc. MUDr. Radomíra Šlapala, CSc.:

Děti s ADHD více chvalte, buďte k nim více tolerantní, buďte na ně hodnější než na ostatní. Nepište poznámky, k ničemu to nevede. Nepřetěžujte dítě, nemůže do večera psát úkoly. Občas napište pochvalu: Výborně, dnes nic nezapomněl.

VESTIBULÁRNÍ SYSTÉM

Pro správný rozvoj mozku, všech smyslů a celkové koordinace těla je nezbytná správná činnost vestibulárního systému (ve vnitřním uchu). Pokud zvládnete chodit a telefonovat a ještě při tom třeba nakoupit, potom váš vestibulární systém funguje správně. U ADHD dětí tento systém správně nefunguje. Neumí tak rychle a snadno vyhodnotit běžné situace v okolí. Tyto děti se umí lépe soustředit, pokud např. okusují tužku, houpají se na židli, kopají do stolu, když píšou úkol.

Pohyb je nezbytný pro správný rozvoj vestibulárního systému, a to už v prenatálním období. Pokud se matka dostatečně v těhotenství hýbe (chodí na procházky, střídá činnosti), ovlivňuje pozitivně správný rozvoj vestibulárního systému u svého ještě nenarozeného dítěte. Ovlivňuje už nyní zrak, sluch, schopnost psaní a čtení a dlouhodobé zdraví dítěte.

Vestibulární systém se vyvíjí špatně při:

nedostatečném pohybu matky v těhotenství

nedostatečném pohybu dětí v předškolním věku

pokud jsou děti dávány do chodítek a sedaček a tráví tam velkou část času

pokud jsou stále opatrované v milující náruči

pokud děti sedí u televize a počítače

Při pohybu se uvolňují hormony dopamin a endorfin, tyto ovlivňují růst neuronů a nervových sítí. Nedostatek pohybu v dnešní moderní době je jedna z příčin, proč počet dětí s ADHD narostl za posledních 5 let o 100%.

Pokud chcete, aby se Vaše dítě vyvíjelo správně, zajistěte mu dostatek pohybu a kreativní hry. Vyhoďte všechny krásné moderní hračky a vyrábějte s dítětem společně. Hra není jen pro děti.