NTC systém učení

Dr. Ranko Rajović
autor NTC metody, lékař, specialista, zakladatel Mensy Srbsko a oddělení
pro nadané děti NTC (Nikola Tesla Centrum)

Téměř všichni členové NTC jsou studenti s vynikajícími studijními úspěchy, národní a mezinárodní vítězové, studenti nejprestižnějších světových univerzit (Oxford, Cambridge, Columbia, Harvard, Yale, Stanford) jakožto i uznávaní odborníci cenění světovými firmami a fakultami.

IQ DÍTĚTE – VÝZVA PRO RODIČE

Nové poznatky si velmi těžce razí cestu k praktickému užití. Při současné práci s dětmi se absolutně nedostatečně využívají nové znalosti z oblasti neurofyziologie. Děti se stále učí ve školách způsobem, který je zastaralý, přežitý a nepřináší žádané výsledky. Osnovy základních škol se za posledních několik desetiletí nezměnily. Avšak prostředí, technologie a dostupné informace čím dál více ukazují, že děti potřebují naprosto odlišný přístup ke vzdělání. Odrůstá tedy další a další generace, která nedostává to, co je opravdu na dosah ruky.

Bohužel už při zápisu do 1. třídy se naprosto neberou v úvahu zájmy dětí a  jejich nadání v různých oblastech. Vypadá to, že strategie českých základních škol je produkovat průměrné jedince. Nedostatečně vyškolení pedagogové mnohdy ani nemají možnost situaci změnit.

Zásadní úlohou učitele již v mateřské škole by mělo být naučit dítě pracovat samostatně i v kolektivu s poskytnutými informacemi, rozvíjet zájem pomocí rozhovoru a otázek, vyvozovat důsledky, pracovat logicky a intuitivně na základě předchozích zkušeností. To vše v pozitivní náladě mezi dětmi a pedagogy a pedagogy a rodiči. Na druhou stranu je naprosto nutná spolupráce rodičů. Rodič by měl s dítětem číst, hledat informace v encyklopediích, navštěvovat výstavy a divadla, sportovat, povídat si a trpělivě odpovídat na dotazy dítěte.

Ve věku 3-6 let se uvnitř mozku odehrává bitva o dominanci mezi neurony. Formuje se celá síť nových cest, neaktivní neurony odumírají a neaktivní cesty se ztrácejí. Právě v tomto věku se nabízí otázka, zda dítě dosáhne svých biologických předpokladů. Odpověď musí rodič hledat ve svém přístupu k dítěti a poskytnutí co nejvíce podnětů a kreativního prostředí. Sledování televize, hraní počítačových her, nedostatek pohybu jednoznačně snižuje rozvoj biologických potenciálů. Zakazujete dítěti skákat na posteli, točit se do kruhu? Kupujete tenisky se suchým zipem? Pak mu bohužel velmi ubližujete. Potvrzuje se však i velmi stará zkušenost – ambiciózní rodiče své děti přetěžují, vytváří tlak a stres, který následně vede k odporu a mnohdy i agresivitě. Láska a trpělivost je nepředstavitelně důležitá pro rozvoj dítěte.

  AKTIVNÍ NERVOVÉ BUŇKY                                         VYTVOŘENÍ SYNAPSE (SPOJE)  

Rozvoj mozku u dítěte začíná již v prenatálním období, současné výzkumy se však nejvíce zaměřují na období 3-6 let. NTC metoda přináší systém aktivit, které vedou k rozvoji mozku a schopností každého dítěte, vedlejším produktem často bývá identifikace nadaného dítěte. Základ aktivit tvoří hry, skupinové aktivity, pracovní listy, analýza a syntéza tvarů, trénink logického myšlení, paměti, rozvoj slovní zásoby, poznávání a přiřazování symbolů, nácvik motoriky, oční cviky, cviky na rovnováhu, a to vše bez strachu a přetěžování dětí.

I dítě s velmi mírně nadprůměrnými schopnostmi je schopno číst a psát v předškolním věku, je to pouze otázka, jakému tréninku je záměrně vystaveno. Děti v asijských státech začínají se čtením ve čtyřech letech, děti ve Velké Británii v pěti letech. To, že české školství začíná trénovat čtení až v šesti letech (a poslední dobou mnohdy i sedmi), je podmíněno kulturně, nikoliv argumenty o vývoji dětského mozku.

Dítě v nejútlejším věku neregistruje zvlášť zvuk po zvuku, šum po šumu, obrázek po obrázku. Od samého začátku vnímá informace najednou – jako celek. Pokud dítě začne se čtením ve třech nebo čtyřech letech, bude číst slova jako celek, nikoliv rozlišením jednotlivých písmen a následně jejich spojením. Pokud toto srovnáme s učením písmen, potom děláme opak toho, co je přirozené.

Jedním ze zásadních věcí, kde je klíčová i role rodiče, je vývoj dynamického vidění oka, které, pokud není dostatečně vyvinuto, může způsobit slabé výkony ve škole, zejména nesoustředěnost. Sledování televize a videohry brzdí vývoj akomodace oka. Poslední výzkumy ukázaly, že poruchy soustředěnosti souvisí s akomodací oka, a to až v 90%, ve většině případů akomoduje méně levé oko. Ideální pro rozvoj akomodace jsou míčové hry, skoky přes překážky, běhání, skákání, hledání symbolů a obrázků.

Při pohybu (především otáčivém) hraje hlavní roli vestibulární aparát vnitřního ucha, který přenáší impulzy do centra mozkových tkání a odtud do jádra velkého a malého mozku, které jsou opět spojeny s hlavovým nervem, který má mimo jiné vliv na pohyb očí. Pro dětské tělo je pohyb otáčení kolem své osy jeden z nejvíce komplikovaných procesů a výrazně ovlivňuje prokrvení tkání a intenzivní dozrávání mozku. Tento pohyb otáčení se maximálně doporučuje a je součástí NTC metody. Má svá pravidla. Vždy je důležité se točit pouze jedním směrem. Druhý den se směr mění. Pravidelným cvičením v rámci NTC metody se tak dosahuje neuvěřitelných výsledků, které vidíme především v oblasti prevence specifických poruch učení (dysgrafie, apod.)

Fáze NTC metody

1. fáze
Dodatečná stimulace rozvoje synapsí

Cvičení motoriky, grafomotoriky, akomodace oka, rotace

2. fáze
Stimulace vývoje asociativního myšlení

Abstrakce, vizualizace

Hry se symboly, vlajky, značky aut, loga, sportovní týmy apod.

Abstraktní klasifikace a třídění

Děti umí přirovnat vlajku např. ke značce auta v daném státě, sportovnímu týmu, významnému objektu (Eiffelova věž), jídlu, zvířeti apod.
Většina dětí, které se naučí poznávat vlajky má zájem o mapy. Mapy tvoří nedílnou součást vzdělávání při NTC metodě.

Asociace, hudba

Pohyb, tanec, rytmus, poslech hudby
Hudba zásadně ovlivňuje celkový rozvoj osobnosti dítěte. Dá se výborně spojit s výtvarnými aktivitami a hrami ve školce. Děti např. umí rozlišit hymnu různých států, přiřadit vlajku apod.
 

3. fáze  
Stimulace vývoje funkcionálního myšlení
Hádankové příběhy a myšlení

Příběhy a následné otázky jsou vymyšlené tak, aby přinesly chvíle přemýšlení, sladkého utrpení, ale i radost z úspěšného řešení. Mnohé příběhy děti nevyřeší bez pomoci učitele. Jde o kolektivní práci. Děti jsou motivovány pokládat otázky a postupně, s pomocí učitele, najdou řešení příběhu. Příběhy musí být tvořeny vždy pro danou věkovou skupinu dětí.

Příklad hádankového příběhu (vhodné pro 3-4 leté děti):

Babička s dětmi se prochází kolem lesa. Začíná jaro. Je krásně. Děti běhají. Najednou u malého pařezu uvidí mrkev, starý hrnec a několik kousků uhlí. Copak se tu asi stalo milé děti?

Děti postupně hádají, pokládají otázky a s pomocí učitele samy rozluští celý příběh: Roztál sněhulák!

Ukázková videa - práce dětí v PONNY školce:

Děti pracují se symboly vlajek a slepou mapou

NTC metoda využitá při práci s interativní tabulí I.

NTC metoda využitá při práci s interaktivní tabulí II.